Existuje mnoho důvodů, proč se mnoho uchazečům o práci nepoštěstí. Nemusí mít dostatečnou kvalifikaci pro práci ba dokonce mohou být zcela nekompetentní.
Ale pokud jste dostatečně kvalifikovaní a přesto se vám u pohovorů nedaří, můžete nevědomky páchat některý z těchto 13 hříchů.
Následujících 13 nejčastějších chyb bylo vybráno na základě průzkumu a analýzy nejčastějších odpovědí od zaměstnavatelů na serveru Quora.
1. Vychloubáte se
Zaměstnavatele zřídkakdy ohromí šokující tvrzení o vašich úspěších nebo projevy vašeho ega.
Nepleťte si sebevědomí s vychloubáním. Pokud už se vytahujete, mějte k tomu pádný důvod. Typ osobnosti, která v práci i životě dokázala všechno, co dokázal kdokoli jiný, typicky nevěnuje příliš mnoho úsilí do získání nějaké konkrétní práce.
Vychloubání se je loterie. Jestli si získáte důvěru, polepšíte si. Jestli ne, zapomeňte na personalistovi sympatie.
2. Nesplníte domácí úkol
V dnešním informačním světě není absolutně žádné pochopení pro uchazeče, kteří neví nic o společnosti, do které chtějí nastoupit. To zahrnuje minimálně informace o tom, kdo firma je a co dělá. Vyplatí se však popřemýšlet i nad tím, kam firma směřuje a čím jí může uchazeč přispět.
U firem s dostupnými produkty platí, že pokud jste ani letmo nevyzkoušeli produkt firmy, evidentně jste nesplnili svůj domácí úkol.
„Co si myslíte o našem produktu?“ ptá se personalita.
„No… chystám se to vyzkoušet!“ odpovídá uchazeč.
3. Hádáte odpovědi
Nafouknutí vašich znalostí je rychlá cesta, jak si znepřátelit personalistu. Jestli nevíte, je lepší říct to na rovinu.
Práce není škola. Když jste ve škole nevěděli, vaření z vody mělo někdy úspěch. Ale v práci nemá nikdo na chození kolem horké kaše čas a už vůbec se nemůže spoléhat na vaše tipy od boku, které pokládáte za fakta.
Dobrý personalista vezme vaši neznalost jako příležitost. Možná vám dá nějaký kousek informace a bude sledovat, zda se k odpovědi doberete sami. Když se vám to podaří, můžete personalistovi demonstrovat, že se snadno dokážete učit novým věcem a nacházet souvislosti.
4. Jste nezdvořilí
Při pracovním pohovoru může být přítomno více lidí, ke kterým byste se měli chovat stejně zdvořile. Když budete zdvořilí jen k mužům nebo budete odpovídat nejdůležitějšímu člověku v místnosti nezávisle na tom, kdo se ptal, budete vypadat jako buran.
O sprostých slovech nemluvě.
Vtipkování je riskantní. I když se vtip povede, zvýšení vaší hodnoty je dost malé. Vyhněte se i sebekritickým vtipům. Personalista najímá člověka na práci, ne baviče (pokud to ovšem není v popisu práce 🙂 ). Vtipkovat můžete potom.
5. Neptáte se
Mnoho personalistů je stále překvapeno, jak málo jim uchazeči pokládají otázky. Pracovní pohovor slouží nejen pro poznání vaší kvality, ale přece i vy se chcete dozvědět, jestli je firma dobrým zaměstnavatelem.
Zeptejte se třeba na to, kde a s kým budete pracovat, jak je to s pauzou na oběd atd. Inzeráty s nabídkami práce většinou neobsahují úplné detaily. Navíc dáte otázkami najevo, že vám na této práci záleží a že nejdete po každé volné pozici jako „slepice po flusu“.
6. Předčasně se omlouváte
Toto je zřejmě nejrychlejší cesta, jak se sám shodit před zaměstnavatelem. Omlouvat se za sebe, své odpovědi, svůj vzhled nebo cokoli jiného, na vás může vrhnout stín slabosti.
Omluvte se, když do někoho omylem strčíte, ale ne když neznáte odpověď, někdo s vámi nesouhlasí nebo cokoli jiného mimo základní etiketu. Buďte svoji. Buďte sebejistí.
7. Špatně podáte ruku
Kvůli špatnému potřesení pravicí vás personalista hned neškrtne, ale pochopitelně si nepolepšíte. Správné podání ruky je jednoduché se naučit a dokazuje, že přemýšlíte nad tím, jak se před lidmi prezentujete. Rozvážně, sebejistě a s očním kontaktem, nikoli zbrkle a jak leklá ryba.
8. Nevysvětlíte, jak firmě prospějete
Často s tím mají problém současní absolventi. V průvodním dopise píšou jen motivaci, proč se o práci uchází, ale zapomenou na důvody, čím sami dokážou firmě přispět.
9. Stěžujete si na současného zaměstnavatele
Neutíkáte ze zaměstnání, ale do zaměstnání. Žádný zaměstnavatel nechce mít pocit, že chcete nastoupit do jeho firmy pouze proto, abyste se měli lépe. Samozřejmě, že vědomě nepůjdete do horší práce. Také finance a prostředí bývají častým lákadlem, jak přitáhnout schopné lidi. Ale neměli byste z toho udělat výrazné téma rozhovoru.
Raději ukažte, že se těšíte na příležitosti, které vám firma umožní řešit. Že jí pomůžete něco zlepšit. Osobní rozvoj a snaha o zlepšování se je obzvlášť u znalostních firem cennější vlastností než aktuální stav vědomostí.
10. Odpovídáte ANO nebo NE
Velmi zapůsobí, když místo pouhé odpovědi ANO/NE vyložíte a zdůvodníte svoji odpověď.
11. … Pokud ovšem tazatel nechce slyšet ANO nebo NE
Jedním z nejčastějších problémů při pohovorech je, když uchazeč neustále mluví od věci.
„Ocením, když adept poslouchá otázku a odpoví stručně a výstižně. Pokud potřebujete objasnit otázku, rozhodně se zeptejte. Ale nesnažte se z odpovědi vymačkat každičký váš úspěch, pokud je vám položena zcela konkrétní otázka.“
12. Odpovídáte otřepanými a nacvičenými frázemi
Pozor na to, aby vaše odpovědi nevypadali až příliš nacvičeně. Např. když se vás někdo zeptá, jaká je vaše největší slabina a vy odpovíte „perfekcionismus“ nebo že jste „příliš velký dříč“, bude to působit jako chabý pokus o zaujmutí bez sebereflexe.
13. Obléknete se ledabyle
„Když jsem před lety dělal přijímací pohovor s programátorem, přišel s neupravenými vousy, neučesanými vlasy a špinavým tričkem. Zeptal jsem se ho, jestli by takhle chtěl chodit do práce. Odpověděl, že očekává, že bude hodnocen na základě svého výkonu a ne že bude dělat modela.“
Oblečte se alespoň tak formálně, jak byste chodili do práce. Košile a elegantní džíny jsou základ, společenský oblek volte spíš jen tehdy, když by to vaše pracovní pozice mohla někdy vyžadovat.